Něco z historie řemesla:
První zprávy o českých mestkomínech jsou z roku 1572 z Pardubic,z roku 1589 ze Stříbra a z roku 1590 z Mladé Boleslavi.Mestkomínové byli placeni formou naturálií a jen málo obcí si vydržovalo za plat svého mestkomína,aby vytíral a před požáry chránil.Na Nový rok chodili s koledou a vinšujíce všeho dobrého rozdávali lidem novoroční přání,tak zvané „Škartice“.První kominický cech byl založen v roce 1626 v Třeboni,v roce 1748 “ Pražský kominický cech“ s vlastní kulatou pečetí Svatého Floriána.Dekretem zemské vlády z roku 1821 byla vydána ustanovení o propůjčování kominické živnosti.Počet kominíků měl odpovídat potřebám obyvatelstva a policie měla dbát,aby majitelé domů povolovali přístup za účelem čištění komínů.Došlo k posílení kominické činnosti a k propůjčování kominických živností.Kominíci se sdružovali do společenstev,které hájili jejich zájmy – jako stanovení vymetacích obvodů,vyuky učňů,odměny za práci a styk s úřady.Jednotlivá místní společenstva zastřešovala Zemská jednota společenstev mistrů kominických pro království České se sídlem v Praze.Ve své podstatě fungovali kominíci po celou dobu s přerušením první a druhé světové války.V době komunistické nadvlády bylo toto řemeslo degradováno na povolání druhořadé i když se kominická praxe vykonávala a pravidelné obchůzky určovala vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 709 ze dne 28.12.1950,ve své podstatě se nedělo vůbec nic.Po roce 1989 se opět ustanovil kominický cech a živnostenský úřad počal vydávat v roce 1992 koncesní listiny,začalo opět svítat na lepší časy.Nic ovšem netrvá věčně a za přičinění bývalého ministra pana Dyby došlo v roce 1996 ke zrušení koncesí a zase začal chaos.V současné době je kominictví řemeslná živnost.Společenstvo kominíků ČR si zvolilo své zástupce,tak zvanou radu a ta se pečlivě stará o své členy,pořádá pravidelné vzdělávací kurzy,školení kominických mistrů a školení pro měření účinnosti spalovacích zdrojů.